Přidat odpověď
Buřte, pokud někdo dělá práci, která ho baví, nestresuje a je zdravý, tak proč ne. Ale třeba já jsem se hrozně těšila, až nebudu muset denně vstávat do práce, až zmizí veškerý stres, styk s klienty, to mi hrozně vadilo. Úžasně se mi ulevilo, že to všechno zmizelo a cítím se teď báječně. Je ale pravda, že já jsem vždy byla spíše líná a pomalá a taky nespolečenská. Takže mi nevadí být doma, spát denně třeba do 9-10, v klidu si posnídat u ČT24, číst si zprávy na internetu, knížku v posteli, popíjet si v klidu kafíčko u křížovky, odpoledne se jít projít ven, večer se podívat na Ulici, žádný stres, klídeček. Občas nějaká akce s kamarádkou, ale ne každý den, to by mě unavovalo. Nejradši se jen tak povaluju doma s knížkou na gauči. Nenudím se nikdy a netrpím samotou, naopak si samoty užívám. Už nechci mít žádné povinnosti, žádné stresy v práci, kdy jsem se třásla hrůzou, co se kdy zase stane, jaký protiva přijde, co budu muset řešit za problémy, jestli jsem někde neudělala nějakou chybu. Chválabohu za důchod a nicnedělání.
Předchozí