Přidat odpověď
Inko, přesně tak. Já jsem začala být šílené unavená, když mi bylo 55 a kdybych mohla jít v tom věku do důchodu, byla bych šťastná jak blecha. Bylo by to pro mě akorát. Jenže jsem šla v necelých 62 a to už jsem opravdu počítala dny. Nepracuju a nechci už nikdy pracovat. Peníze z důchodu mi bohatě stačí, v pohodě zaplatím bydlení, jídlo, dovolenou, koupím si, co chci a ještě ušetřím. Ta svoboda mi za to stojí a vůbec nerozumím lidem, kteří, pokud nemusí, pracují ještě v důchodu. Mám teda kamaráda, který v důchodu pracuje, ale prakticky tak 3-4 hodiny denně, placený je ovšem za 8,5 a ještě bohatě. Žádný stres, pohodička, na oběd je už doma. Říkal, že v životě neměl tolik peněz za celkem nic, jako teď. Tak toho jediného chápu, ale ani tak bych to nedělala. Jsem prostě strašně líná a radši budu mít min peněz, než muset pracovat.
Předchozí