L+2m - to je pravda, všímám si toho třeba v práci, když nám do obchodu chodí v poledne děti ze škol...některé se jen koukají, nebo si koupí to, co fakt potřebují do školy apod. a některé se chodí ptát, co tam máme za 10 korun, protože si prostě chtějí něco stůj co stůj koupit.
Syn patří do první skupiny, nekupuje si téměř nic, je fakt, že třeba cestou ze školy skoro nic nemá (kromě pekárny, trafiky apod.) a na jídlo ho nikdy moc neužije. Takže co vím, tak si kupuje jízdenky na vlaky, když jezdí s kamarádem na výlety, občas pití, když mu náhodou dojde a když je třeba na táboře, tak sem tam něco typu dřevěná turistická známka, nebo nějaký podobný suvenýr. Takže jemu z kapesného celkem dost zbývá (a to má jen 300 na měsíc). Jednou za čas si koupí věc typu nový stativ, protože ten starý se rozbil, nebo něco podobného.
Takže jemu bych mohla nechat neomezeně peněz a vím, že by to neutrácel. Ale i tak bych v situaci zakladatelky určila nějaká pravidla, pokud by měl kapesné, plus ten svůj příjem. Spíš v tom smyslu, že bych chtěla vědět, co si za ty vydělané peníze chce koupit a probrala s ním, jestli to za to stojí (nemyslím tím, že bych mu to za každou cenu rozmlouvala, ale prostě bychom to probrali).