Domácí úkoly jsou z mýho pohledu blbost, za prvé spousta dětí nemá čas, protože dojíždí, mají kroužky, mají povinnosti doma. Většinou děti movitějších rodičů mají kroužky, děti movitých mají povinnosti. A nemyslím tím myčku, ale třeba převzít péči o mladší sourozence, přinést z lesa dřevo na topení, postarat se o domácnost.

Druhá věc, domácí úloha je přežitek, který nikoho nic nenaučí. Kdo pochopil už ve škole, ten to zvládne levnou zadní, kdo nepochopil, těžko pochopí sám, takže se na to buď vykašle, nebo to nějak sesmolí, zafixuje si chyby a fakt mu to nepomůže.

Třetí věc, děti nejsou blbý a umí si poradit, zvlášť v době technologií, takže jeden vypracuje, dá do skupiny, kamarádi opíšou, vyloučení z kolektivu mají smůlu.

Nemluvím teď o čtení a psaní v první třídě. Tam to bez pomoci rodiny jde fakt blbě. Ale většina rodičů aspoň ten první rok zvládá.

Co smysl má, jsou dobrovolný úkoly, něco najít, zpracovat pro ostatní, udělat něco úplně mimo obsah výuky, třeba olympiádu.

Většina normálně žijících lidí si neumí představit podmínky, ve kterých žijí některý děti. Neumí a nechce si to umět představit ani stát a jeho úředníci. Školy by potřebovaly pomoc při inkluzi sociálně znevýhodněných dětí. Z mýho pohledu by měly mít tyto děti minimálně stejnou podporu jako děti s těžkými poruchami učení, ale bohužel, nemají.