Inko, tak to jo, pokud nemůžeš číst, tak je to horší. Já v metru čtu klidně i vestoje, nebo když je málo místa, tak třeba jen něco na mobilu, ale já málokdy jezdím úplně našlápnutým metrem, večer z práce si prakticky vždycky i sednu. Věci si hlídám, mám kabelku před sebou na břiše, takže pohoda. A s tím držením - někdy mám takové místo, že se ani držet nemusím, někde v rohu, u dveří, nebo u nějaké tyče, kde se opřu...a už za ty roky zvládám i držet v jedné ruce knížku a druhou se přidržovat...
A v autobuse, kterým večer jezdím skoro sama, tak většinou telefonuju - ne na celý autobus, samozřejmě...ale normálním polohlasem, asi jako kdybych se bavila s někým, kdo sedí vedle mne. Takže tu cestu využiju k popovídání si s mamkou...ona je v pohodě doma a je ráda, že mě slyší a já využiju čas, kdy jsem na cestě. Mohla bych jí zavolat až z domova, ale - když večer přijdu domů, tak obvykle chci prohodit pár slov s manželem, pořešit, co je zrovna potřeba, protože on chodí brzy spát, pak to samé se synem, navečeřet se...a než bych se dostala k telefonátu, tak by bylo nejmíň jedenáct večer a to by na mamku už zase bylo pozdě.