Ropucho, ale já si takhle volám i s ostatními kamarádkami ze stejného města. Prostě si jednou za čas zavoláme, řekneme si, co je nového a případně se domluvíme na nějakém osobním setkání nebo taky ne. Neumím si představit, že bychom si posílaly SMS, jak se máš, co děláš? Prostě jsem zvyklá z si telefonovat, přijde mi to přirozené a psaní zpráv považuji za výjimečné. Ale jsem, zdá se, v menšině. Už se to ve svém věku ale nepřeučim.