Lepím náhodně. Včerejší díl nějak nevím. U toho prvního jsme se i zasmáli, včera nic. Proč kachlíkář skončil v obytňáku nevíme (vyhodila ho nebo šel sám?), vyměněné zámky ve společném domě jako vážně? Dcera to myslím vyhodnotila přesně, že se chovají jako malí. Chápu, že konstelace není ideální, zkrátka to přeteklo, to, co roky kypělo asi, zrovna v době, kdy synovi diagnostikovali nemoc. Dlaždice Jarka mě porazila, kdyby ten mimoň aspoň nejdřív začal s tou letenkou, ale to ne, ona je dlaždička silnější. Takže jsem ji chápala, stát se tohle mně, i při vědomí, že jsem si vzala a 25 let žiju s mimoněm, kterej zkrátka jinej nebude, nervy mám taky jenom jedny.
Spíš mi tak nějak včera nesedlo, že to nemělo žádnej spád a strašně mi leze na nervy ta všudypřítomná otravná hudba.
No uvidíme, jak další díl.