Pořád je to ale o tom, že někdo tu práci udělat musí. Společnost je založená na dělbě práce. Chceš si máslo koupit v obchodě, tak někdo (jiný) holt musí od podojit krávy, přes převést kamionem, po sedět za pokladnou...

Chceš mít blbou elektriku - někdo (jiný) holt musí chodit do práce do elektrárny, někdo jiný musí natahovat a opravovat natažený dráty atd.

Pominu, že učitelé, doktoři, uklízečky, soudci, zemědělci, recepční v hotelech (kam si chceš zajet na wellness) atd.

Svět se netočí sám, věci se neprodukují samy.

A pominu, že každej nemůže mít přístup "válet doma, nakupovat on-line levné zboží z čínských e-shopů a bavit se tím, že vydělávám prachy natáčením videí ..." - by mě zajímalo, kdo je za to bude platit... a jak si vydělají na ten nájem atd.

Jasně, některý ženský se "dobře vdaj", nemusí pracovat, protože je uživí manžel (ale to bylo vždycky), někteří mají mimořádný talent nebo mimořádné štěstí (a uživí se sportem - ne že by to nebyla dřina a řehole, vymyšlením nějaké geniální aplikace nebo náhodným a finančně perspektivním nakoupením bitcoinů nebo akcií apellu v době, kdy je to v plenkách). Občas taky někdo zdědí nějaké menší impérium a žije z práce naší "ubohé boomerské generace", která jim to oddřela. Někdo vyhraje "ve sportce" (nebo něčem jiném...).

Ale drtivá většina lidí si prostě na život musí vydělat prací (nebo teda sedět doma na sociálních dávkách, že). Jasně, můžu být IT specialista, co může programovat třeba z pláže, místo, abych šetřil na byt na sídlišti v Praze si můžu koupit chaloupku někde na Tahiti, atd. To jsou ty výhody dnešní doby. taky se svobodně můžu rozhodnout žít skromně a vydělávat jen na částečný úvazek jen tolik peněz, kolik nezbytně potřebuju. Můžu obchodovat s akciema, sázet na sporty, šikovně nakoupit pozemek a pak ho s velkým ziskem prodat a žít z toho třeba pár let atd. atd. atd.

Ale to nemůžou stejně dělat všichni, protože když nikdo nebude v těch fabrikách, na polích, v obchodech, ve službách, tak nebude nic. Co si za to pak koupím? Kdo to vyrobí? (ano, časem třeba nějací roboti, ale tam ještě nejsme) Kdo bude učit moje děti? Kdo nás bude léčit? Kdo mi vyrobí to auto, kterým budu jezdit po výletech?... Jasně, spoustu věcí časem převezme technika... Ale furt to tam někdo bude muset udržovat, kontrolovat bezpečnost, programovat, vylepšovat... Když se budou všichni válet doma, tak to bude dělat jako kdo?

Svět se jistě promění, stejně jako se mění pořád - víc věcí bude automatických, na aplikace, spousta profesí zanikne, s postupující robotizací bude potřeba míň dělníků, s umělou inteligencí míň různých administrativních profesí... Ale myslím, že my (v našem věku) se ještě nějaké dramatické změny nedočkáme, čili soudím, že naše děti budou ještě pořád chodit do práce, stejně jako my, naši rodiče a prarodiče... Že ta práce bude vypadat jinak, to je asi bez diskuse.

Ale těžko můžu chtít nepracovat, současně si nárokovat vysoký životní standard, právo vlastnit byt v Praze, 3 měsíce dovolené v roce ... (když teda neumím sakra něco, co je s tímto slučitelné.)