Mateřské školky a jesle zřizovaly pokrokové ženy pro dělnické děti už v 19. století. Byl to velký pokrok, protože ženy, které tehdy chodily do práce, a to byly všechny dělnické ženy, různé služky, děvečky, podruhyně, se o své děti starat nemohly, ty byly hlídány staršími sourozenci nebo nějakými známými (babičky byly většinou mrtvé, protože úmrtnost chudých žen byla obrovská). Třeba moje babička pracovala jako pomocná kuchařka v restauraci a maminku coby miminko měla u sebe v práci v kuchyňském šupleti. A to už bylo za První republiky.