Evelyn, to já měla i autíčka, letadylka, vrtulník, sanitku, hasiče, pistolku a taky figurky indiánů, jak byl tehdy strašně populární Vinetou. Můj vzdálený bratranec měl zase miminko Pétu, přebaloval ho a choval. Já jsem miminko panenku nikdy nechtěla, o panenky jsem se nestarala coby "maminka", já si s nimi hrála jako s kamarádkami, měly i různé vztahy mezi sebou, každá i ta nejmenší měla jméno a určitou povahu. Když jsem měla dceru, tak jsem se těšila, jak si spolu budeme hrát s panenkami, ale ona o ně nestála, chtěla jen zvířátka. Já se i teď ráda podívám na panenky v hračkářství nebo na nějaké výstavě.