Praha - velká spádová škola - je mi strašně líto, že jsem děti nedala pryč. Nejprve nechtěly, pak nebylo kam. Záleží samozřejmě na učiteli, ale na synově paní učitelce vidím, jak ji kolos udolal. Začala nadšeně, schůzka ve třech byla příjemná novinka. O pár let později už jedeme klasické třídní schůzky, kde se opakují rutinní body, které by se daly shrnout na A4.
K výuce - výklad převážně frontálně, v nižších ročnících občas proloženo kobercem. Silnější děti jsou vedeny k tomu, aby pomáhaly slabším, ale úplně to nefunguje. Třída divoká, převážně chlapecká, z 25 dětí 10 nemá mateřský jazyk češtinu. To je pak těžké.