No, hlavně bych se uklidnila, z tvého příspěvku příliš čiší ještě značné negativní emoce..., dala bych si pozor, abych to neprezentovala takto u soudu...

Pokud je otec dětí, jak píšeš, státní zaměstnanec, tak asi nemá důvod, "aby soud nešťoural do jeho financí". státní zaměstnanec asi (zcela logicky) nemá příjmy "bokem", stát nikoho načerno neplatí. Samozřejmě, že je spousta lidí, která "tají" příjmy, co si budem povídat, ale to jsou především podnikatelé s "kouzly" s daňovými přiznáními nebo takoví ti - "jsem zaměstnaný ve firmě svého otce a pobírám minimální mzdu", nebo tradiční "minimálkové" profese - číšníci, řidiči...

Pokud nemáš pocit, že kromě příjmů od státu, kde bych se opravdu nebála, že "šidí", má ještě nějaký příjem, který chce zatlouct (i takoví samozřejmě jsou), tak je to velmi jednoduché. Otec předloží soudu příjmy z mzdové účtárny, soud zhodnotí všechny okolnosti, použije orientačně "tabulku pro výpočet výživného" a rozhodne.

Samozřejmě, ve státní sektoru můžeš mít platy různé a když nevíš, kolik vydělává, těžko odhadovat. Ale obecně, když je medián ve státním sektoru cca 35 000 Kč čistého, tak na 2 děti - 1 na SŠ a 1 na II. stupni ZŠ - je dle tabulky 34 - 36% z jeho čisté mzdy, což by bylo zhruba na 12 600 Kč, max. 14 240 Kč. Jestli už teď platí 10 000 Kč, tak navrhované zvýšení o 2 000 Kč na obě děti tomu v zásadě odpovídá. Samozřejmě, bavíme se o mediánu, i plat ve státním sektoru může být 25 nebo naopak 150 000 Kč, že. Česky řečeno - při čisté mzdě (platu) 35 000 Kč lze očekávat výživné na úrovni 12 - 14 000 Kč na 2 děti.

Samozřejmě, že i další věci jsou důležité, jestli a jaký příp. má majetek, jaké má životní náklady on sám, ale i (promiň), jak vyděláváš ty a jaké ty máš životní náklady, protože i ty sama máš vyživovací povinnost ke svým dětem.

A ano, děti mají mít stejnou životní úroveň, jako rodiče. Ale ty ani nepíšeš, že by si otec žil nějak nadstandardně (kupuje si drahá auta, jezdí (sám, bez dětí) na drahé dovolené). Pokud ano, tak to u soudu samozřejmě řekni, soud to zohlední.

Ale normální příklad, když by ten otec třeba fakt měl 35 000 Kč v čistém, dá ti (po zvýšení) třeba 13 000 Kč výživného, tak mu zbyde 22 000 Kč na život. Kdyby bydlel v nájmu (nebo platil hypotéku), tak mu zase až tak moc nezbyde a žádná "vysoká životní úroveň" to asi není. To, že bydlí u rodičů, tedy dle tvého názoru levně, taky hraje roli jen částečně, protože rodiče nejsou povinni nechat u sebe své dospělé dítě bydlet zadarmo nebo "za hubičku", a taky tam nemusí bydlet pořád - je naprosto v pořádku, když jim za bydlení platí nájem, případně se samozřejmě může také odstěhovat a bydlet v nájmu a náklady bude mít vyšší. Jestli si ty vyděláš (třeba v běžné ženské profesi) třeba 25 000 Kč a k tomu dostaneš 13 000 Kč výživného a budeš bydlet levně (třeba u rodičů nebo ve vlastním bez hypotéky), klidně můžeš mít vyšší životní úroveň, než on. Samozřejmě, že to může být naopak - že on "bydlí levně" a ty "draze", nebo můžeš mít ještě menší příjmy nebo tak, pak to výživné vyšší být může. Proto je tabulka jen orientační a konkrétně to posoudí soud.

Není důvod, abys mu "něco" podepisovala, rozhodně ne dřív, než budete na soudu. Na soudu samozřejmě soud se bude snažit, abyste se domluvili, ale to už budeš vědět, jaké příjmy má, protože je předtím soudce přečte, sám řekne, kolik mu to "dle tabulky" vychází... Na tobě jen je, pokud ti to přijde málo, abys upozornila (pokud on to zatají), že má vedlejší příjmy, nebo vlastní dva byty, které pronajímá a z toho má další příjmy, nebo na jeho neobvykle vysokou životní úroveň, pokud ji má atd. Pochopitelně i to, zda dětem něco hradí či nehradí nad rámec výživného, se zohledňuje.

Jen tak, z čisté vody, je ale výživné na úrovni 13 000 Kč pro dvě děti z běžného platu ve státní sféře, obecně naprosto přiměřené a určitě si nemůžeš myslet, že soud se na něj bude dívat od začátku jako na "chci oškubat své děti". Základ je ale vědět, kolik si vydělává.

U vyšších příjmů je naprosto v pořádku, když část výživného je dětem spořeno, ale to asi váš případ nebude - ledaže by tedy opravdu měl plat podstatně vyšší, pak by i výživné bylo podstatně vyšší a tam soud samozřejmě může rozdělit peníze na ty, které jdou na běžný život a na ty, které se budou spořit. Ale to se u běžně-příjmových rodin běžně nedělá.

Takže stručně řečeno - u platu 30 000 Kč v čistém by mělo výživné být cca 11 000 Kč
- u platu 35 000 Kč v čistém cca 13 000 - 14 000 Kč
- u platu 40 000 Kč v čistém cca 14 500 - 17 000 Kč
- u platu 50 000 Kč v čistém cca 18 000 - 20 000 Kč
atd.

Tak si jen počkej, kolik si opravdu vydělává, pokud to nevíš.
U starších dětí a/nebo vysokého výživného opravdu lze rozhodnout, že část peněz bude vypláceno přímo dětem na jejich účet (kapesné) nebo na spoření na budoucnost/vzdělání dětí.