Přidat odpověď
Ano, při soužití se zvířaty se hranice posunují. Přes léto máme otevřené dveře na zahradu, kočky a psi courají sem a tam, takže si klidně sednu ve venkovních věcech na pohovku, protože kočkám tlapky taky nikdo nemeje.Jinak já jsem županový člověk, dokážu být v županu do oběda, když nikam nemusím, v pět po výletě zalézt na hodinu do vany a pak se povalovat v županu než jdu spát. Většinově spím bez pyžama, pokud není zima, takže župany mám na pohyb mimo ložnici, klidně na zahradu pro pažitku k vajíčkům nebo na snídani pod pergolou, brzo ráno se psy na louku za domem, pokud předpokládám, že pak ještě zalehnu. Točím je hodně často, ale zase že bych si v něm nelehla do postele, když jsem v něm seděla na gauči to pravda není. Pyžamo či župan pod kabát před lety často, taxikařili jsme k vlaku (2 km po silnici bez chodníku), tam těch příležitostí bylo hodně. Za posledních co já vím 10 let už asi ne, když sedám do auta, předpokládám, že z něj v cíli vylezu.
Předchozí