Žženo, některé samy od sebe.
Moje první dítě, když jsem ho položila, prostě leželo. Chvíli v klidu koukalo, pak zavřelo oči a spalo.
Jiná kapitola je, že v půl roce si z lehu rovnou stouplo a třeba v kočáře už od té doby nikdy neleželo ani nesedělo, ale výhradně stálo, viselo nebo poskakovalo.
Ale po večerních rituálech prostě lehlo a spalo do rána.

Oproti tomu jsou děti (mé druhé), na které neplatí nic. Není to nešikovnost rodičů, prostě nechtějí být položené a spát. Žádné fikané metody nefungují. Zlomit dítě vyřváním jsem tedy nezkoušela, vydrželo řvát opravdu dlouho, to jsem už pak nevydržela já.