Jinak starší syn byl poměrně "kouzelné" mimino, které opravdu usnulo po nakrmení a uložení samo za chvíli (mohla jsem odejít) - opakovaně jsem tím ohromovala kamarádky, když jsme se někdy sešly i s dětmi - ony měly už starší a zkušenosti s nimi. Ale fakt jsem ho dávala spát, když jsem viděla, že je ospalý - zíval, mnul si oči ... Fungovalo to, i když byl větší, s výjimkou období před přechodem z jednoho denního spánku na dva, kdy zároveň už se začal postavovat - tehdy byl problém s usínáním odpoledne, kdy v postýlce pořád vstával, volal mně, já ho položila, hladila, odšla, on se zase (i přes únavu) vyhrabal na nožičky a tak třeba 10x (nekonec už nevstal ). Vyřešilo se to přechodem na jeden spánek ...