Kaipo, dočítám teď a koukám, že nijak originální nebudu. Jako dárky (nejen k Vánocům) často dáváme nějaké pochutiny, co má dotyčný rád (stejně tak je dostáváme my od ostatních), nebo kosmetiku, kterou ocení, nebo něco praktického, co se zrovna dotyčnému hodí (domlouváme se rámcově předem), nějaký zážitek, případně nějakou věc podle zájmů obdarovávaného. Dáváme si na Vánoce dárky vlastně jen s nejbližší rodinou - my tři, plus naši rodiče a rodina mého bráchy. Neteře většinou chtějí knížky, tak mi brácha posílá přímo odkazy, holky si píšou seznam, tak z toho vždycky něco vybere. Trochu oříšek začíná být syn, který od doby, co vyrostl z hraček a plyšáků, vlastně má podle něj asi všechno a nikdy neví, co by si měl přát. Jemu totiž stačí celkem málo - kamera, foťák, stativ, notebook a mobil. Plus nějaké to příslušenství k tomu. A to už má, navíc to jsou věci, které vydrží dlouho...Takže když už s něčím přijde, tak to jsou další paměťové karty, náhradní baterky do kamery, nebo něco podobného a pak už neví. Takže dostává ty paměťovky a baterky, kalendář s vlaky a druhý s kočkami (dvě věci které zbožňuje a všechno kolem toho mu udělá radost), většinou nějaké vlakovou drobnosti typu podložka pod myš s oblíbeným vlakem, nebo letos v létě se nám s manželem podařilo mu tajně koupit tričko se zubačkou, když jsme byli na dovolené v Kořenově a on tam někde lítal po nádraží s kámošem, zatímco my šli okouknout stánky
. On jinak oblečení moc neocení, ale tohle mu radost udělá stoprocentně. Nebo měl před několika lety radost z chlupatého plyšového županu a deky. Knížky nečte, takže to už jsem vzdala, i když s tématikou vlaků jsou krásné knížky, i teď pro jeho věk, ale stejně to tam vždycky zůstalo ležet nepřečtené... Letos pro něj mám ještě povlečení - vykouklo na mě náhodou v obchodě někdy koncem léta, dokonce v akci a v jeho oblíbených zelených a modrých odstínech, proužkované, což má taky rád. To mu myslím taky udělá radost, postupně obměňujeme ty dětštější motivy, co měl předtím.