Vím, že to bude znít nepříjemně, ale nešla bych do toho. Nejde o to jak se cítíte teď, ale jak se budete cítit za několik let. Na miminko si každý troufne, ale málokdo si spočítá, kolik mu bude za 10, za 15 let. Až vás to dítě bude opravdu potřebovat.
Znám několik tatínků 50+ co si pořídili děti po 40. Jsou unavení, vyčerpaní, špatně to zvládají. Místo odpočinku (starší děti z prvního vztahu už jsou dospělé) mají před sebou ještě dalších x let kdy se těm prckům budou muset věnovat, budou je muset uživit a udržet na studiu. To není zrovna příjemná vyhlídka.
Nepřemýšlejte co teď, ale co za několik let. Zvládneme to? Cítíme se na to mít v 70 letech studenta?