Přidat odpověď
Přidám svůj příběh. Máš pravdu, že postižené dítě může mít i mladá maminka. Já porodila postižené dítě mezi dvacítkou a třicítkou, tedy prakticky ve věku dárkyň vajíček, postižení zjištěno v batolecím věku dítěte. To, co jsem musela zažít, zvládnout a s čím jsem musela splynout mezi 30-40 lety svého věku, nevěřím, že bych dokázala mezi 50 a 60. Ostatně +- v téhle dekádě byly v té době babičky mého dítěte, jedna dokonce v předčasném důchodu, a dítě hlídat nechtěli, jedna ani minutu, druhá tak hodinku na mého lékaře zvládla, ale víc nechtěla - dle jejich slov, obou dvou: v mém věku už na takové dítě nemám fyzicky. Chápu, že to mohlo znamenat: říkám nemohu, ale reálně vlastně spíš nechci. Nicméně prostě takhle to bylo. Dávám to jen do úvahy. Nikdo neví, co bude a co ho čeká, a nemusí to být jen snadné a krásné, nekdy to může být i náročnější, než jen běžné mateřství. Rozhodnout se musíš sama.
Předchozí