Televizi sleduju každé ráno před odchodem do práce - pomáhá mi probrat se k životu ( jinak jsem typická sova), tedy ne televizi cokoliv, ale MASH, který je už třicet let můj nabíjecí program
vlastně i o víkendu je to můj ranní rituál, koukat na MASH a popíjet kávu. Jinak koukám na různé věci v tv i na to, co si stáhnu z ulozto ( fakt se zhoršilo v poslední době, jak přehledností, tak tím, co všechno už není dostupné.)
Uzeniny jím běžně, a v restauraci, kam chodíme na obědy v pracovních dnech ( zaměstnavatel dotuje ta daňově uznatelná procenta ) si smlsnu na srdci na smetaně, svíčkové, studentském řízku.
Jo, a sama doma jsem bývala v 16 úplně klidně několik dní, tedy vlastně ne sama, ale s dvěma 14letými bratry, za které jsem měla rovněž "odpovědnost "
Teď si vzpomínám, když mi bylo 14, jel můj strejda s rodinou v létě na měsíc na Sibiř. se svými cestovatelskými přáteli. Kde zažili divokou přírodu, hejna komáru, táboření v přírodě, přesuny helikoptérou, brodění divokých řek. Tehdy jel on, jeho žena, a desetiletá dcerka. Mladší dcerku, dvouletou , nechali u jeho mamky, mé babičky. A protože babička chodila do práce jako vrátná továrny na směny, mívala jsem batole na starosti já, která jsem u babičky ráda trávila co největší část prázdnin