Jo, to jednoznačně může. Ale taky nemusí! A často to pisatel jak "křik" nemyslí a čtenář to tak vnímá a naopak. To je zrádnost psané komunikace.

Tohle je fakt NESKUTEČNĚ ZAJÍMAVÝ!!! (Ne jen dnes tady.)
Na mě to tu například v této dnešní diskusi působí, jako že Dari dostává docela čočku. Chtěla slyšet tipy, co s dítětem ostatní dělají a moc jich nedostala a spíš ji ostatní kritizují. Proto měla potřebu se tomu trochu vymezit, plně chápu tuhle její reakci, kde se vymezuje vůči některým zaznělým větám a výhradám. Na to ale dostala reakci něco jako "tímto tónem s námi nemluv, nejsme tvé dítě". Pro mě nepochopitelně. Ale evidentně spousta z vás tón té diskuse vnímá úplně jinak!

Nebo: naprosto jsem chápala reakci K_at v duchu "vždyť Dari přece nedělá hrdelní zločit, co blbnete". A ihned se jí dostalo reakce "my jsme úplně v klidu, hrotíš to tu ty"... opět - to mě překvapilo.

Zkrátka - ano, psaný text má vždy nějaký tón, ale ten je VELMI VELMI SUBJEKTIVNÍ a velmi výrazně ovlivněn čtenářem, jeho povahou, postoji a v neposlední řadě jeho MOMENTÁLNÍ náladou a rozpoložením.