"Puberťák sledoval filmy v angličtině, ale z angličtiny s novou učitelkou propadal."
tak to se vůbec nedivím.
Ono jde o dvě různé věci. Sama jsem až do nedávna nevěděla, jak moc. Já nikdy ve škole angličtinu neměla. Anglicky jsem se " učila " čtením oblíbených knih ( začla jsem Pánem prstenů, český překlad mi připadal tak krásný, že jsem si chtěla přečíst knihu i v originále. Takže anglickou knihu a vedle český překlad a ke konci knihy jsem už mohla číst anglicky.) Četla jsem i jiné knihy. Totéž v němčině a i ruštině. Také jsem sledovávala anglické filmy, a mohu myslím říct, že pasivně rozumím velmi dobře, a mám velkou slovní zásobu. Myslela jsem si tedy bůhvíjak neumím anglicky
Letos se má kamarádka ze ZŠ ocitla v těžké situaci, kdy náhle po smrti mamky po úrazu nohy zůstala sama na péči o ležícího otce. Odešla z velkoměsta, kde zůstal její muž, a pečuje o otce tady na vsi. Učitelka AJ, tak aspoň po večerech sháněla žáky na online výuku. Já se jí hned přihlásila, spíš abych ji podpořila. A bylo to teda probuzení! Sice rozumím všemu, o čem ona hovoří, se mnou konverzuje, ale má schopnost aktivně trochu správně mluvit je fakticky nulová. To byla pro mě rána
S gramatikou a schopností správně tvořit věty jsem jako začátečník, samá chyba
a styl asi " já dobrá žák, já číst knihu večer. "