“ ale ty pokud se nepletu bydlis v priprazskem prstenci, jeji obyvatele nejsou z majetkoveho hlediska prumerna kupni sila.”
Ono to neni bohuzel kupni silou. Ti, kdo vladnou pouze kupni silou a chteji klid, za nejz jsou ochotni platit, daji dite do bezne soukrome skoly. Bohati, kterym je vzdelani fuk, soupnou deti do nejblizsi skoly a penize daji radeji do bytu pro deti, dovolene na Maledivach, tretiho auta atd.
Jeden z hlavnich duvodu je nespokojenost s mistnimi skolami a naroky na vzdelani dotycnych rodin. Ti lidi, co davaji deti do tehle konkretni soukrome skoly s velkym potencialem a nemaji prispevek zamestnavatele, kolikrat stouraji prstickem, aby dali ty prachy dohromady, treba radsi nejezdi na dovolene, neusetri, jezdi busem a podobne. Je to otazka priorit.
“ Ano v zahranici se stehuji, u nas ne, max si prehlasi bydliste. Tady se o tom mluvi, vsichni o prehlasovani vedi, ale zprisnenim pravidel spadu se to nevyresi. Mame enorme decentralizovane skolstvi a v jedne mestke casti najdes statni alternativu, skolu s rozsirenou anglictinou, klasickou skolu, dodrzovani spadu tu nedava smysl. Obchazeji je i reditele, protoze rada z nich nechce spadove rodice, ale rodice s kterymi se programove shodnou. Nedokazeme garantovat stejnou uroven skol a rodici by pri zprisneni pravidel vytvorili prilis velky protitlak, nevim, kdo by do toho sel. Stejne jako se leta mluvi o zruseni viceletach gymnazii, ale zadna politicka sila se k ruseni nema.”
Ano, zatim to tu neni uplne vsude. Kdyz jsem pred 10 lety mluvila o spadovych oblastech, taky tu jeste nebyly
Skolstvi je uz ted, jak pises, decentralizovane, a prostrednictvim spadu ci geograficke vzdalenosti nespravedlive a zpusobuje nerovny pristup ke vzdelani. On kazdy zrizovatel nenabizi alternativy, vsichni nebydli ve velkych mestech s dostatecnou nabidkou - jako treba tebou zminenou skolu s rozsirenou anglictinou atd., takze spousta deti je odkazano na tu jedinou skolu, kterou ma ve spadu a/nebo v dostupnosti.
Dokonce i mesta s vice skolami, ktere jsou davno natriskane, nenabizeji alternativy, protoze nemuseji a casto nechteji, prinasi to komplikace.
Reditele by si moc radi vybirali deti, taky to mnoho let delali, ale to jiz je davno zakazano CSI (soukrome skoly si maximalne smeji vybirat rodice, s nimiz se programove shodnou). Zrizovatele cim dal casteji odmitaji platit skolu detem mimo spadove obvody a maji velmi silne paky na reditele, aby tyto deti neprijimali.
Rodice sice vyvijeji ruzne protitlaky, ale jejich zrizovatel proste nema, jak nabidnout dalsi variantu, zrizovatele ostatnich dostupnych skol tyto pred prespolnimi uzavreli, takze nechteji-li rodice dat deti do te jedine mistni skoly, zbyva zmena TB nebo soukroma skola.
Pred 10 lety nepredstavitelne.
S neuveritelnym narustem mist v soukromych skolach (a ted neresim uroven) zacalo v mistnich skolach dochazet ke znatelnemu ubytku deti te spolecenske vrstvy, ktera si jakoukoli soukromou skolu muze dovolit. Vliv G8 na socio-ekonomickou diverzitu ve tridach na vyssim stupni je tedy prinejmensim v nasem okresnim meste jiz okrajovy. Uz to proste davno neni problem k reseni, coz si mozna uvedomuji i politici.