" jestli na sobě můj fracík nezapracuje, každý partner bude mít dost těžký život. Bohužel myšleno dost vážně. Děcko je to hodné v mnoha směrech. Nikoliv však bezproblémové"

kat, teď zcela vážně - tohle úplně zapomeň... tvoje dítě je prostě takové jaké je, případný partner/ka ho musí brát se vším všudy, něco se obrousí, ohladí, mezi těmi dvěma doladí... z pohledu rodiče to vždycky uvidíš trochu zkreslené... a nebo možná to pak vidí zkresleně ten partner, o tom to přece je...
já si dodnes pamatuju kecy své tchýně před naší svatbou, kdy probírala s mojí mámou, jak to se mnou a manželem bude, jestli jako vím, koho si beru a jak je můj muž špatná partie - dodnes si nejsem jistá, jestli si jen chtěla vynutit od mojí mámy lichotky, jak má skvělého syna nebo to myslela vážně (a bohužel spíš to druhé), ale moje máma ji tehdy téměř poslala doslova do ..., za což jsem jí byla velmi vděčná... a pak jí řekla, že pokud jsem já přesvědčená, že jsem si vybrala dobře, pak ona tomu věří (měla vždycky mého muže moc ráda)
takže o svém dítěti fakt nepochybuj, teď je to třeba těžké, ale věřím, že se to nějak utřepe a bude to dobré