Přidat odpověď
Nevím, co dnes bývá v seznamech povinné četby, ale pokud to není pro přijímací zkoušku předem dané, a dcera se nejdříve potřebuje rozečíst, vynechala bych literaturu našeho dětství a zkusila bych současné autory. Tj. ne Foglara ale Prašinu, ne Stanislava Rudolfa ale Srdcerváče. Pokud zvládne už těžší témata, tak ne Na západní frontě klid, ale Sarajevskou princeznu. Spíš jde o to, který žánr by ji oslovil, pokud by to byl Young adult, tak toho jsou v knihkupectví mraky. A pokud by ji vůbec nebavíly příběhy, co nějakou reportážní literaturu, teď mě napadlo Já jsem Malála o paštunské teenagerce, kterou postrelili za to, ze chtela studovat a finálně ziskala Nobelovu cenu. Je to psané takovým náctiletým způsobem, má to pro nas exotické kulisy, je to o touze po vzdělání:) a určitě by se o tom lépe vedl rozhovor než o Babičce.
Předchozí