Ono je jedno, jestli je to stejný Bůh, a jiné informace o něm, nebo jiný Bůh. U BOžství je tento rozdíl zásadní.

Bůh SZ byl Bůh který svěřil Izraeli Zemi zaslíbenou, vyhnal před ním v době bronzové městské národy, a od té doby až do našeho letopočtu tam žili s přestávkou, kdy je přesídlili na cca 100 let Babylonci do zajetí (vcelku luxusního) a pak jejich následovníci jim povolili se vrátit a obnovit chrám i město a okolí.

Nedovolil jim ale napadat okolní národy a k urpchlíkům museli být přízniví, pokud zachovávali vnější věci zákona (Soboty a tak.) Měli docela sociální pravidla.

Pak po spoustě staletí mezi ně přišel podle nás křesťanů Židovský Mesiáš, Jehošua Ha-Mashiach (což je řecky Kristus). Kázal lásku k Bohu a bližnímu, niterné žití Božích příkazů spíš než vnější. Rozhodně velkou zdrženlivost v násilí. Podle nás (a podle obráceného židovského učence a farizeje apoštola Pavla) Boží Syn, Bůh sám. Odmítli (jsme) ho, ukřižovali (jsme) ho rukama okupantů Římanů, které k tomu prakticky donutili. Křesťané - Židé se postupně oddělovali od Židovství a přijali Křesťany - pohany podle porozumění židovským Písmům a podle vedení od Ducha sv.

A po pár století se s židovským a křesťanským učením potkal obchodník a bojovník Mohamed, který si usmyslel, že je prorok a že má právo dopsat zbytek Božího zjevení. Mně od něj drazuje, kromě násilí i to, že měnil své názory a tak musí být výkladová pravidla, že pozdější přebíjí to předchozí. A to pozdější je žel hodně víc násilné i vůči Židům, které reálně potkal. Navíc Muslimové ignorují fakt, že Korán má být završením Mojžíšova a Ježíšova zjevení a naše svaté knihy nečtou. Protože je Korán poměrně stručný, musel být doplněn vzápětí tradicí výroků Mohameda o kterou a následnictví po něm se pak hádají jednotlivé směry a sekty dodnes.

Rozdíl je opravdu v zakladateli.