Lelo určitě si napiš Ježíškovi
. Šperků mám pár, něco zděděného, kupodivu moji předci měli nadčasový vkus, snubák, pár prstýnků, nosím ale jen jeden (resp. tu a tam vyměním), asi tři řetízky, zhruba pět zlatých a stříbrných starožitných náramků a pár přívěsků. Můžu nosit jen hodně kvalitní zlato v uších a opět jsem ztratila náušnici, teda asi 4 roky zpět, takže naušnic mám několik párů swarovského a podobně ale s těmi max půl dne a pak léčím uši - nějak mi to za to už nestojí. Jinak miluju náramky a brože, hlavně na těch ujíždím a je jedno, jestli je to zlato s granátem, stříbro s jantarem, noname kov se sklíčky ve tvaru brouka, laserová vypalovačka, upletená čepička nebo 3D tisk. Ale je fakt, že po covidu (u mě to bylo i před ním, ale tam "bylo dokonáno") už poměrně málo chodím mezi lidi, MM už odmítá chodit tancovat, takže plesové róby jsou pasé, do divadla spíš u nás v kulturáku nebo ve městě kde se hraje v kině. Takže se šperkovnicí si tu a tam hrají vnuci a začínám rozdávat. A když jsem se koukala na - krásné - šperky Jitky Kudláčkové, možná bych mohla pouvažovat, jestli některé z těch, které já neužiu neudělají radost někomu jinému a já nebudu mít příspěvek na cestování nebo nové projekty na zahradě
.