Podle toho, co píšeš, je tvůj přítel fajn, opravdu bych ho ale být tebou netlačila k úplnému sestěhování. Měla jsem přítele, který také hrozně "toužil" po rodině, moje děti chtěl brát jako vlastní, jezdil za námi, přespával, byli jsme spolu takhle docela dlouho, ale když se pak úplně přistěhoval (taky z cca 30km vzdálenosti), začal se naopak několikrát do týdne vracet za svými kamarády, kteří mu předtím většinu života nahrazovali rodinu, a nakonec dospěl k tomu, že se chce vrátit do původního bydliště a vlastně se od nás odstřihnul. Mám pocit, že kdybychom si bývali oba nechali celou dobu víc nezávislosti, mohl vztah vydržet.