Svačiny jsem dělala nerada, i sobě dělám nerada jídlo, které hned nemůžu jist. Večer jsme šly s dětmi nakoupit, vybraly si snídani a svačinu a pak jsme svačiny společně udělali. Těžce jsem nešla, když je nesnědly, musely se podílet a bavilo je to. Já jsem dostávala krajíc s taveňákem bez pití a vynadano, když jsem nedojedla a k snídani sama doma studený hořký černý čaj, neuměla jsem zapnout plyn a ve studeným se mi cukr nerozpustil a nedařilo se mi rozmazat na chleba máslo, který mi nikdo nevyndal z lednice. Máma nesnidala. Takže jo, snažila jsem se být úplně jiná, než jsem sama zažila .
Manžel byl naopak strašně rozmazlovanej, tchyně byla taková kvočna, mazala mu chlebíky ještě ve 20, naštěstí byl od 15 v Praze a pak už žil sám, poznala jsem ho jako samostatného.
Děti jsou hodný a samostatný.