Kdysi davno pred statnicema jsme s kamosem vymysleli z naseho pohledu idealni system- poplatky (a ne male) by platili vsichni krome deti, duchodcu, zivotu ohrozujicich stavu a tech, kteri zustanou hospitalizovany (pokud nekdo jede z pohotovosti rovnou na sal se slepakem, na zivote ohrozenej neni, presto nemusi platit, evidentne byl na pohotovosti opravnene) a lidi chronicky nemocnych pokud pohotovost navstivi v souvislosti s tou chorobou (takze kdyz je nekdo debil a prijde na pohotovost s triskou v malicku v nedeli o pulnoci, nespasi ho od poplatku ani roztrousena skleroza). S tim, ze socialne slabsim jedincum by doktor potvrdil nutnost osetreni a s tim by mohli poplatek dostat zpet (nas model teda pracoval s nemeckymi realiemi, tudiz netusim, kterej urad by to v CR delal, pojistovna nebo socialka ci tak neco, to je vedlejsi). Vsichni ostatni maji mit dost rozumu na to, aby 1. pockali na bezou oteviraci dobu, nebo (pro ten vyjimecny pripad, kdy ma clovek nutne v sobotu vecer pocit, ze musi k lekari, ackoli mu je objektivne kulovy) ma doma aspon nejakou financni rezervu (pokud je na tom financne blede, dostanw ji lroplacenou) a priste se treba driv zamysli, nez na pohotovost vyrazi.