Přidat odpověď
Agáto, nevím, jestli to tu padlo, znáš aplikaci do telefonu Nepanikař? Jinak moc neporadím, v oblasti duševního zdraví jsem se pracovně pár let pohybovala a psychiatrů je krizový nedostatek. Takže chápu tu bezmoc. Co se týče úzkostí a soc. fobie, taky jsem si tím prošla, dodneška jsem nadměrný trémista, ale už jsem to přijala jako svou součást. Ušla jsem za život velký kus cesty. (U maturity jsem se zamkla na wc a nechtěla vyjít) vím, co je to ochromující úzkost. Akorát já neměla rodiče, se kterými bych měla dobrý vztah, tak jsem si v 16 vyhledala psychologa sama, šla tehdy se mnou kamarádka. Je moc dobře, že tvá dcera má tak fajn mámu. Každopádně ti chci dodat naději, že to nemusí být trvalý stav, bude lépe. To rané mládí je prostě hodně křehké a zranitelné, časem to bude lepší
Předchozí