Huso, věřím. Mám to sice trochu jinak, ale ve výsledku dost podobně - nemuset se o nic snažit, do ničeho se nutit... já tedy ani ne tak "nevystrčit nos z baráku" (to se nedělá, to prostě nesmím), ale fakt nebýt. Umím s tím už "žít", aktivně se nezabiju (s tím mi pomohl šikovný terapeut někdy v 35-38?, kterého jsem našla až na čtvrtý pokus), a mohlo by to snad celkově být lepší, kdybych pomoc vyhledala dříve, nebo naši mi... no to už je jedno, taky byla jiná doba,

ale u dospívajícího mládence v dnešní době bych to určitě zkusila.