Přidat odpověď
Dočtu potom, jen pár technických:
děti, pro které je oběd jediným jídlem dne jsou ve většině míst výjimkou. Naopak naprostá většina dětí na ZŠ běžný oběd nedojí a to většinově ani z poloviny. Pokud oběd pro dítě stojí 23 Kč, rodiče většinou ani nenapadne ho odhlásit při jednodenní, mnohdy ani vícedenní nepřítomnosti dítěte, i když o ní dopředu ví. Správně má škola platit za kafilerku, někde to obchází, ale tak či tak velké procento uvařeného jídla se denně vyhodí. Máme tak nějak v povaze si nevážit toho, co je zadarmo nebo skoro zadarmo a pak denně vytečou do kanálu miliony, ne-li desítky milionů.
Zaměstnanci státních škol platí stejně jako děti ze zákona jen suroviny, i tak jim ještě na cenu oběda může přispívat FKSP. FKSP neřeším, to je benefit, který si školy řeší po svém - je na nich, na co peníze použijí. Ale i na malé škole - 65 zaměstnanců - je na přípravu obědů potřeba skoro jedna kuchařka. Když by jich normálně bylo 5, každá by mohla mít pětinu platu navíc, pokud by si zaměstnanci platili reálnou cenu oběda (a třeba jim přispívalo FKSP nebo by se vyřešilo něco podobného stravenkovému paušálu u podnikatelů).
Takže 1. pomoc jak z tohoto ven je podle mého strašně jednoduchá - nedělat ze školního oběda plošnou sociální dávku zvlášť vzhledem k tomu, k jak masivnímu plýtvání jídlem při ní dochází a nastavit reálné ceny s tím, že příspěvek získají jen ti, kdo ho potřebují. Dělala jsem si soukromý, uznávám jen namátkový průzkum. Při vydání 400 obědů ve škole (resp. uvaření 400 objednaných a zaplacených jídel) a vydání 420 menu obědů v běžné restauraci je včetně započítání nevydaných jídel (tj. uvařených navíc, v jídelně jdou vždy do stoupy komplet, v restauraci je např. neuvařené těstoviny možné použít příště, ty v tom nebyly) je poměr zbytků 10:1. A podobné tu bude každý den, na každé škole.
Předchozí