vyprávěla mi jedna kolegyně, jak se jí rozpadlo manželství, že se na rozvádějícího se manžela ani nemohla dlouho zlobit, jen žasla, co se s ním děje - hlavu naprosto v oblacích, nedokázal nikoho déle vnímat, myšlenky se mu rozutíkávaly, neustále zasněný, úplně vymytý mozek, i v práci velmi málo použitelný - vidělo to celé jeho okolí - prostě se zamiloval, a to tak, že se vážně zcvoknul
Nestaral se o své záliby, o sport, o přátele - fakt jen tu jednu myšlenku na milenku.
Žasla jsem, jak to paní líčila, už jí to přebolelo, prý viděla, že tohle nejde vyhrát ani nijak uhrát
, tomu prostě musí jenom ustoupit
Byl jako po lobotomii...