Ženo, jsme o něco starší než ty a za nás se přijímačky dělaly tak, že existovaly dvě učebnice - jedna na Čj a pak nesmrtelný Běloun.

Když probíhaly přijímačky, tak se zapnul rozhlas, ředitel školy se zástupce/zástupkyní u něj stáli s mangnetofonem, nahráli diktát a zapsali čísla příkladů z Bělouna a to se pak odneslo do tříd.

Přijímačky nemusel dělat ten, kdo měl celý druhý stupeň samé jedničky ( nebylo to vůbec jendoduché) nebo se nějak excelentně umístil v okresním nebo krajském kole nějaké olympiády. Mě se povedla v osmičce ( devítky tehdy nebyly) matematická, takže jsme na matematický gympl dělala jen talentovky a přijímačky z češtiny jsem měla odpuštěné.