Ahoj,my řešíme dceřiny psychické potíže do loňského října a tady jsem to řešila někdy v dubnu.Sebepoškozování,úzkosti,deprese,nechtěla žít,.... Začali jsme školní psycholožkou-nestačilo,byli jsme na psychiatrii,kde dcera dostala AD, která ze začátku strašně špatně snášela a proto ani nechodila před prázdninami do školy.Pořád to všechno nebylo dostačující.Obrovský zlom nastal,když jsme navštívili psychoterapeuta.Dcera do té doby nic nedělala (koně,které dělávala nezvládala kvůli kolektivu) ležela doma v posteli,špatně spala.... Před terapeutem na první schůzce se zmínila,že nic nedělá,ale chtěla by zkusit bojový sport.Dostala kontakt na trenéra a od té doby obrovský obrat.Dcera začala chodit 3x týdně na soukromé tréninky (také nedává společnost vrstevníků) a uplně se v tom našla.Neskutečně jí to zvedá sebevědomí a maká na sobě.AD bere dál hlavně kvůli problémům se spaním.Jelikož psychicky nezvládala školu (spolužáky,učitele) tak mám hrůzu z toho,co bude teď (je v 9.třídě),ale pokusím se školou vyjednat,že tam bude chodit,jak bude zvládat.Ale na SŠ se těší,protože to bude nový začátek s čistým štítem.K terapeutovi jezdíme podle potřeby,když má dcera nějaký nedobrý stav a vždycky jí moc pomůže.Doufám,že u nás už to nejhorší máme za sebou a držím palce ať to také zvládnete.Je to nesmírně těžké jak pro nás rodiče tak hlavně pro ty naše děti.