Letos jsem ještě nebyla, ale poslední léta jsem houbařsky úspěšnější až v září a říjnu. Členkou té FB skupiny jsem také. Sbírám tolik, abych to stihla zpracovat, takže s manželem bereme 2 větší košíky a pak se bráním, když vytáhne tašku a chce sbírat ještě do ní. Část hub zmrazím a co jde, nasuším, ale hlavně vařím z těch čerstvých. Někdy něco rozdám. Sušené houby jsou pak i vítaný dárek pro ty, kteří se už do lesa moc nedostanou.
Ale ta množství, co někteří berou a ukazují na FB, jsou velká. Ale zas lidi hodně rozdávají a zpracovávají, někoho baví to sbírat a jiné zpracovávat a jíst. Znám přímo maniaky do nakládání a zavařování, takže jak skončí s okurkama, začnou konzervovat houby.
To o drancování a ničení přírody mě tedy i napadlo, k tomu i něco o nenažranosti. Ale třeba z toho, co nasbírá jeden nadšený houbař, žije spousta lidí okolo.

V některých zemích je prý sběr omezen třeba 2 kg na osobu.