Hezky den všem,
chtěla bych poděkovat za všechny názory. Přiznávám, že jsem svůj příspěvek původně vložila s tím, že se dozvím, jak rozdělení financí funguje konkrétně v jiných rodinách. Tuhle odpověď jsem nedostala, ale nevadí....
Jen ještě pro shrnutí - moc dobře vím, že si o situaci musíme promluvit, jen před tímto rozhovorem prostě zvažuji všechny pohledy na věc. Sestehovani nebylo mým prvořadým snem ani plánem, zkrátka k tomu postupem času došlo. Nechci a nepotřebuji si hrát na rodinu za každou cenu. Možná jsem jen trochu smutná, že když se k nám přítel stěhoval, byla to jeho slova, že chce s námi žít jako rodina. Teď mám ale spíš pocit, že se jedná o variantu spolubydleni s kámošem...
Ta částka 19000 byla opravdu základní - pokud k tomu přičtu další poplatky a náklady, jsem samozřejmě min. na 25 000, ale to jsem tam zahrnovat nechtěla. Nechci nikoho okrádat, nejsem hamižná....
Jen mě zamrzelo, že jedeme koupit skříň, kterou si vymyslel přítel na svoje věci ( já ji nechci ani nepotrebuji) ale automaticky se předpokládá, že ji zaplatím já... takhle jsme byli v Ikee už 3x.
Ale jak bylo řečeno výše, vlastně ty částky které jinak přítel zaplatí jsou čtvrtinou nákladů (v něčem i o něco víc), takže opravdu nemám nač si stěžovat. A je možné se na to dívat tak, že byt je můj, takže nákup nábytku je na mě.
Záleží na úhlu pohledu. Nemyslím si, že partner je vyžírka, vím, že nás má rád, jen je třeba si finanční otázky nějak lépe vyjasnit.
Řešit vhodnost sestehovani asi v této chvíli nemá úplně cenu - nějak si neumím představit řešení "vrať se zpět do podnájmu, ale jinak pojedeme ve vztahu dál...". A na našem vztahu mi záleží, proto také hledám odpovědi na věci, které mě trápí.