Já jsem taky vyloženě nebyla propadlík, spíš průměrnej žák s občasnými výkyvy, ale ten pocit fatálnosti u různých zkoušek a testů, to mám taky v různých zlých snech. Tu hrůzu, že to nejde, neumím, něco jsem přeskočila, zapomněla jsem někam dojít nebo se někam přihlásit a teď už je pozdě, a že bude ostuda, veřejné znemožnění, spousta hrůzy a bezvýchodnosti. Pocit, že jsem v pasti.

V práci mám pocit větší svobody, než ve škole. Snad úplně ve všem. Dost jsem se kvůli této svobodě nadřela, vím, že úplně všude to možné není, taky nemám úplně zlatý důl. A taky vím, že někomu sedne jinej druh svobody, já třeba neznám přijít domů s čistou hlavou.