Přesně, prababička měla 1 chalupu sednice + pooj a vychovala tam 4 děti, všechny šly do bytů. 1 z nich byla moje babička, ta měla další dvě děti. Sourozenci babičky ani nevím kolik dětí to dohromady je. Prababička zemřela, když jí bylo 92 a do té doby se již všichni nějak zařídili. Dům se prodal a peníze se rozdělily.

A to je jeden z těch hezčích příběhů. Tady u nás jsou nemovitosti, kde se dědicové soudí a soudí a soudí a děti dědiců mají již vlastní děti.

Ale jestli to měla být nějaká podpora venkova, tak na venkov bych šla s dětmi jen, kdyby tam byla slušná dostupnost služeb, autobus, škola, školka, lékaři v dosahu, atd. Rozhodně bych tam nešla jenom proto, že mi někdo přihodí nějaký drobný na rekonstrukci plesnivého domku někde mimo civilizaci...

a kdo děti mít chce a může, tak je má a vždycky se nějak zařídí