Dítě chodilo do státní školky a pak do soukromé školy.

Určitě jsou 2 skupiny:

jedna, kde je škol(ek) dost a soukromá vzniká jako alternativa, pak se samozřejmě v něčem dost podstatném liší, protože lidé mají volbu a za "něco" musí chtít zaplatit. Při perfektní státní školce s volnými místy by soukromá "nejiná" asi těžko obstála

druhá, kde je míst nedostatek a soukromé vznikají prostě pro to, že rodiče někam ty děti dát "musí", pak se samozřejmě nijak zásadně lišit nemusí a plno budou mít furt (ale pak samozřejmě, jak se dítě dostane do státní zdarma, tak prostě odejde).

Já na podstatě "soukromá" nic zásadního nevidím. Kdyby mi státní školství dokázalo nabídnout totéž, co naše soukromá, klidně by dítě chodilo do státní. Nejsem z Prahy, takže míst ve školách i školkách je tu obecně dost, takže v našem regionu ti soukromí musí nabídnout prostě něco jiného.

Soukromá školka tu je taky, jako lesní klubík, kromě běžné náplně lesní školky mají možnost pěstovat si ovoce a zeleninu, chovat včely a celkově si osvojovat základy potravinové soběstačnosti. Mají samozřejmě i docházku třeba na 1 den v týdnu a tak...

Je tu i dětský klub - jesličky - také soukromý (to využívala kolegyně taky tak na 2 dny v týdnu, já třeba měla radši vlastní chůvu). Vyprávěla mi, že dítě je tam spokojené, rádo tam chodí...

U nás tedy do těchto soukromých zařízení rodiče dávají děti, protože chtějí, takže logicky musí mít něco pro ně důležitého... Ať už je to malý kolektiv, lidská vstřícnost a ochota, individuální přístup...

To neznamená, že totéž nemůže nabídnout státní školka, ale všichni víme, že to se liší školka od školky, někdy i učitelka od učitelky... Zvlášť u těch malých dětí chce asi každý pro dítě to nejlepší - někdo má štěstí, že to má "u nosu a zadarmo", někdo si holt vybírat nemůže, protože je "rád, že se vůbec nějaké místo našlo" a někdo kvůli tomu platí a jezdí...

Buďme rádi, že alternativy existují, lidé mají možnost volby. Nějaká "pražskými tlaky" prosazovaná spádovost je prostě hovadina.