Kunderovy knihy jsem četla, přesně řečeno šest románů a jednu povídkovou sbírku.
Čím víc jsem jich četla, tím víc jsem v nich vnímala ješitnost, hrubost, misogynii, pohrdání.
Nelze oddělit autora a dílo, dílo je pozvánkou do autorova vnitřního světa. A na vnitřním světě udavače, prospěcháře a prapodivně zvráceného člověka nevidím nic lákavého.
Není to žel nic pietního. Pravda, nemůže se bránit, ale taky se to dá brát tak, že teď už mu to může být jedno. A ti, kterým zničil život, se taky bránit nemohli, v daleko horší situaci. Režimu chtě či nechtě posloužili mnozí. Ale někteří aspoň omluvili, projevili sebereflexi, snažili se to napravit. Tady lze jen citovat: "Zemřel Milan Kundera. Spisovatel, udavač a člověk, který strávil druhou část svého života předstíráním, že nebyla ta první."
https://twitter.com/Bikina45073784/status/1679190198091907074