“Ve školách mi často přijde, že část lidí je jakýmkoli tážícím se dospělcem ohrožena a stresována a pro sichr by se radši nebavila, další část na něm uplatňuje jakousi svou imaginární autoritu (ve stylu my jsme škola, jestli vy něco chcete, tak se snažte)“

Tento pristup bohuzel stale prizivuje vedeni skol (nekterych) i organizace skolici pedagogy. Dokud se toto nezmeni, skolstvi se nikam neposune. Dokud bude rodic vniman jako nepritel, prudic a vsrobecne ohrozeni, muze se jakykoliv ministr s zivotnosti 1,5 roku vymyslet zcela libovolne strategie a nezmeni se naprosto NIC.