Přidat odpověď
"k míře nároků mám stejný přístup jako kolega Monam - proč zrovna toto by mělo být to nejdůležitější, proč by zrovna toto měli umět, pamatovat si to, k čemu jim to bude, proč se nevěnovat něčemu jinému
pokud vím, k čemu jim to bude, pak jim to vysvětlím a pak to po nich chci, ale musím říct, že je čím dál víc toho, co považuju za nesmyslnou buzeraci"
s tímto souzním. Je fakt hezké, že učitele zajímá dějepis a umí o něm zaníceně vypravovat, píše knížky a pořádá výlety, což nevím ale zda ho opravňuje prudit celé generace žáků, aby se mu věnovali (pokud chtějí slušnou známku) nad úroveň, která jim bude přínosem. Jezdil by mu někdo an ty výlety a kupoval ty knížky, kdyby mu nehrozilo, že propadne nebo bude mít čtyřku, kterou nechce? Samozřejmě že je něco, jako je RVP, kde je přesně stanoveno, co by žáci během studia měli obsáhnout. Ale nikde není řečeno jak moc podrobně se tomu věnovat. A že všichni stejně podrobně. A že když bude dějepisář více zanícený a průbojný než chemikář, budou studenti holt umět dějepis a na chemii jim nezbude čas.
Předchozí