Já rozlišuju Rusko jako běžné lidí, kulturu, jazyk a Rusko jako politický režim. Puškina, Tolstého, Dostojevského, Čajkovského miluju, proti ruštině jako jazyků nic nemám, mám radost, že trochu umím a rozumím, běžné Rusy beru jako normální lidi, kteří jsou stejní kdekoliv na světě a je mi jich i líto, v čem musí žít. Režim, už od roku 1968, kdy jsem si ve svých devíti letech poprvé uvědomila, co je to vlastně zač, nesnáším a jsem ostře proti, st už tehdejšímu Sovětskému svazu, tak nynějšímu putinovskemu režimu. Je mi líto obyčejných Rusů, nejdřív za cara žili jak zvěř, pak bolševici, stalinský režim, pak konečně Gorbačov a trochu svobody a teď zase tohle. A chápu, že spousta Rusů je i na jeho straně, jako byla na straně bolševiků, prostě v tom vyrůstají od narození a mají vymyté mozky. Je mi jich taky líto.
Mám tedy k Rusku nejednoznačný vztah, ale jednoznačný v tom, že odsuzují Rusko jakožto agresora v ukrajinské válce.