V tom článku jsou odkazy na 5 let staré věci. Od té doby se opravdu hodně změnilo a boom dětí, které se domnívají, že jsou nebinární nebo trans enormně narostl. To opravdu není genderdysforia, ale sociální nákaza, nápodob vrstevníků. Sociální sítě (zvlášť v době pandemie) měly velký vliv na zpopularizovaní nebinárnosti a tranzice mezi mladými.

BTW i v odkazu zmíněná sociální tranzice dětí je už považována za rizikovou v tom ohledu, že je to vykročení po cestě, ze které se špatně ustupuje, protože nikdo (rodiče, učitelé, psychologové, lékaři) nesmí rozporovat přesvědčení, že jsou trans. A pak rychle následuje hormonální a operativní tranzice (píšu o anglicky mluvících zemích).

Přečetla jsem tu studii o spokojenosti s tranzicí - je na vzorku 300 dětí. Závěr, že děti, které projdou sociální tranzicí v raném věku, v té roli setrvají i po 5 letech (trvání studie), se dá vykládat i tak, že tím, jak jsou děti ve své roli utvrzovány okolí, tím méně jsou schopny (stále mladém věku) nahlédnout omyl. Děti jsou přece velmi ovlivnitelné výchovou. Jak to bude vypadat za 10 let v rané dospělosti? Budou už za sebou míti operativní změnu? Jak budou spokojeni pak? (viz případ Jazz Jennings)

A další zajímavost. Valná většina těchto dětí jsou běloši a jejich počet stoupá podle zvyšujícího se příjmu rodiny. Zajímavé.