To možná u dospělých. Ale i mezi dospělými se objevují ti, co litují tranzice.

A u mladých je to ještě významnější riziko, vzhledem k současnému počtu domněle dysforických puberťáků. Efekt psychické úlevy po tranzici je často krátkodobý, po delší době začnou pociťovat, že tranzice jejich problémy nevyřešila. Proto začíná na Západě narůstat množství mladých lidí přiznávajících detranzici. Jenže s poškozeným fyzickým zdravím navíc.

Neexistuje žádná dlouhodobá studie (ani zatím nemůže), jaký vývoj je ne po pár měsících, ale po 5, 10 a více letech u dostatečného velkého vzorku lidí, zvlášť dětí, u kterých se blokátory puberty, crosshormonální terapií začalo v raném věku. Zatím to vypadá, že pokud kluci neprojdou přirozenou pubertou s vlivem testosteronu, nejsou schopni později dosáhnout sex uspokojení (tyto poznatky přiznal veřejně lékař Marci Bowers, sám trans, takže těžko ho podezřívat, že si vymýšlí negativní informace).

Sleduju reality show o "prvním transdítěti" Jazz Jennings a tam to na happyend nevypadá. Po 10 letech má za sebou několik operací a reoperací, psychické problémy, které brání nástupu na VŠ, nutnost násilím denně bolestivě rozšiřovat "vagínu" (uměle vytvořenou díru v těle, která se snaží zahojit), aby nezarostla a navrch obezitu způsobenou jednak vlivem umělých hormonů a také psychickými problémy. A bohužel Jazz se stále necítí sama sebou (sám sebou). Ani neví jestli ji/ho přitahují kluci nebo holky, jestli ho vůbec přitahuje někdo. Hodně smutné.