Tak bylo by třeba i na ty rodiče uvalit nějakou terapii.

Teoreticky si dovedu představit, že za určitých podmínek v určitém věku s odborným a laskavým personálem může dítěti do budoucna pomoct být na nějaký co nejkratší čas v krizovém centru (mluvím obecně, ne na základě článku). Osobně znám 2 nerozvedené rodiny, kde k takovém umístění došlo (1x byl problém jídlo a asi OCD, u druhého těžká duševní nepohoda dítěte + komplikovaná rodinná situace).
Ono těch sebevražedných dětí taky není málo.

A pak jsem nezávisle na sobě potkala 2 puberťáky, kteří řekli, že pobyt v PL byl to nejlepší, co v životě potkali - někdo se jim do hloubky věnoval, poznali vrstevníky s podobným trápením, učili se techniky, jak zvládat určité situace, získali nové kamarády.

U malých dětí si to ani představovat nechci, jak toxické rodinné prostředí musí být, že někdo takhle rozhodne.