Teda Babi, teď jsem se musela podívat, jestli jsem řešila opravdu to dítě, které si myslím
Dítě má pár měsíců asistenta. Pokroky neděláme téměř žádné. Rozhodně kombinace nevýchovy (hooodně posunuté vnímání toho, co je tady bráno jako přiměřené, rodič to zkrátka nevidí a nevnímá) a k tomu budou další faktory, které ale neznáme.

Bohužel jsme setrvale jednou nohou v lochu, reakce dítěte jsou tak náhlé, a bez nějaké logiky, že prostě neumíme předvídat, kterou vteřina je ještě dobrý, docela dobrý, jo, ještě stále to jde. A bum, stop, tak tohle teda ne.
Chápání příčina a důsledek - nulová. Použití aktivní ČJ - takřka nulové.
Pokud je v nepohodě, zaměstná 2 dospělé a máme co dělat.
Nejblbější je, že i tohle dítě bylo použito jako argumentační faul ve smyslu "no ale jiná paní učitelka ...", jeden z důvodů mé změny zaměstnání.
Každopádně dítko vidím spíš opravdu do specky a musí projít nějakou diagnostikou.