Mám dlouhé roky, kdy neuroním slzu. Někdy bych i chtěla, protože si myslím, že by to bylo úlevné, ale násilím slzy nevytlačím. Snadno jsem se dojímala, když byly děti malinké, pak jsem se nějak stabilizovala a ztratila tu schopnost. Za posledních cca dvacet let bych spočítala na prstech události, které mě rozplakaly. Mimo odchodů blízkých lidí snad žádné. Ledacos mě psychicky hodně bolí, ale pláč to nespouští. Nevím proč.
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.