https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2023-05-18_Priloha-k-TZ-k-ozdravnemu-balicku.pdf

Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob
- S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani
na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let
věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu
na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů
nárok na slevu zaniká.
- S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli
slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla
uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco
ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto
podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní
slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840,- Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na
měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy
školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné
je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace
sociální politiky. Vláda počítá s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.
- S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta.
Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala
standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně,
což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu
na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní
studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Do okruhu uživatelů pak budou patřit mimo jiné i osoby,
které mají status studenta jen formálně (tj. sice jsou ke studiu zapsaní, ale vzdělávací zařízení
již nenavštěvují).
- Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť
jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. U malých firem
či živnostníků s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity
tak, aby byly využity naplno. Některá nepeněžní plnění jsou navíc dnes osvobozena od daně do limitu
20 000 Kč/rok, zatímco jiná (např. sportovní a kulturní akce) jsou „bez limitu“ osvobozena,
tj. je vytvořen prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které pochopitelně
nečerpají průměrně placení zaměstnanci.
- S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních
stravenek. Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž
mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky).
V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby
na delších pracovních směnách.
- V souladu s principy ochrany veřejného zdraví a bojem se závislostmi vláda navrhuje snížit limit
pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her, a to ze stávajícího 1 mil. Kč na 50 000 Kč.
Úplné zrušení tohoto osvobození by již nebylo produktivní, neboť by znamenalo výraznou dodatečnou
administrativní zátěž pro stát, kdy by každý hráč musel podávat daňové přiznání a v něm dokládat
nejen své příjmy, ale i výdaje (tj. každé „zatočení“ v automatu).
- Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní
výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací - např. výchova a vzdělávání mládeže,
sport apod. a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit,
proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění.
Další změny v daňových výjimkách bez významného dopadu na státní rozp